Rozpočet developerského projektu má položku na agenturu, položku na web, položku na kampaně. Nemá položku na hodiny, které sám strávíte psaním textů na web, odpovídáním zájemcům nebo správou sociálních sítí projektu mezi dvěma schůzkami.

Za tyhle hodiny totiž nikdo nevystavuje fakturu. A co nemá fakturu, jako by v rozpočtu neexistovalo.

Vypadá to jako práce zadarmo. Není. Je to práce, kterou neplatíte fakturou, ale časem, který byste jinak věnoval rozhodnutím, která za vás neudělá žádná agentura.

Proč se vlastní čas neúčtuje

Rozpočet sleduje to, co má cenovku. Agentura pošle fakturu, tiskárna pošle fakturu, portál za zvýrazněný inzerát pošle fakturu. Vaše odpoledne strávené psaním popisu dispozic fakturu nepošle nikomu, takže se do žádné tabulky nezapíše.

U developera se dvěma nebo třemi projekty za deset let to dává smysl. Najmout na jeden projekt copywritera nebo správce sociálních sítí na plný úvazek se nevyplatí.

Tak to napíšete sám, protože to umíte a protože to zvládnete rychleji, než byste to někomu vysvětloval. Jenže rychlejší neznamená bez nákladu. Jen to znamená, že náklad nese váš kalendář, ne faktura.

Není to jeden velký blok času, který by šel vidět. Je to e-mail mezi schůzkami, příspěvek večer, patnáct minut tady a tam. Rozdrobené takhle to nikdy nevypadá jako náklad, i když ve výsledku je.

Report po kampani ukáže cenu za jednotku spočítanou z mediálního rozpočtu. Kolik stál klik, kolik stála poptávka, kolik stál prodaný byt.

Váš čas se do toho čísla nepočítá, i když je to stejně reálný náklad jako faktura od agentury.

Výpočet, který chybí v tabulce

Řekněme, že týdně strávíte deset hodin texty na web, odpověďmi zájemcům a příspěvky na sociální sítě. Projekt má čtyřicet bytů a prodává se osmnáct měsíců.

To je zhruba 780 hodin za celou dobu prodeje. Necelých dvacet hodin na jeden byt.

Když si k tomu dosadíte sazbu, řekněme osm set korun na hodinu, těch 780 hodin dělá zhruba 620 tisíc korun za celý prodej projektu.

Fakturou jste je nezaplatili. Zaplatili jste je časem, který jste mohli investovat jinde do rozvoje projektu či společnosti.

Skutečná cena je ušlá příležitost

Dvacet hodin na byt není extrémní číslo. Problém není ve velikosti čísla. Problém je v tom, co jste za těch dvacet hodin nestihli.

Copywriting a odpovídání na dotazy umí odvést i specialista, často rychleji než vy, protože to dělá každý den.

Rozhodnutí, jestli zlevnit poslední tři byty, jak nastavit splátkový kalendář pro konkrétního zájemce nebo kdy tlačit na stavební úřad, neudělá za vás nikdo. Tyhle hodiny měly dostat prioritu.

Místo toho ji dostal popisek k inzerátu na realitní portál.

Deset hodin týdně na drobnosti navíc znamená, že k důležitým rozhodnutím dojde člověk unavený, ne odpočatý. Rozhodnete je mezi dvěma schůzkami, ne s prostorem si je promyslet.

Nejde o to přestat dělat marketing sám. Jde o to vědět, kolik to stojí, a rozhodnout se vědomě, zda má smysl takhle pokračovat nebo na marketing najmout odborníky.

Až příště sednete psát popisek inzerátu na Sreality, zkuste si vedle zapsat čas. Budete vědět, kolik vás to fakticky stojí, než se rozhodnete, jestli to tak chcete dělat i u dalšího projektu.